Rozhovor s Vladimírem Krůtou

Publikováno: 15. 5. 2020

Vaše práce je zaměřena na poradenství a školení v oblasti IT. Můžete nám sdělit, co si konkrétně pod tímto názvem představit?

Hlavní zaměření je pomáhat nastavit organizace tak, aby metodicky, procesně, případně podle jiných potřeb, dokázaly lépe přinášet benefity k jejich klientům. Jde především o školení, ale i workshopy, konzultace a simulace. Primárně oblast ITSM.

Tedy se zabýváte zejména školením v oblasti ITIL.

Ano, ITIL je užší pojem, obecnější rovina je ITSM. Občas však dodávám i různé semináře pro „business“ lidi, tzn. pro ty, kteří vůbec nepracují v rámci IT (ICT). To konkrétně pomáhá mně osobně lépe chápat tyto dvě různé roviny a hlavně mi to dává příležitost je ve firmách pomáhat propojovat. K ITILu jsem se dostal asi před 20 lety a již tehdy se mi líbily osvědčené postupy, procesy, praktiky, metody, které původně vycházely z Velké Británie a byly osvědčené. Proč vynalézat kolo, když se můžeme v ITILu inspirovat. Nikoliv však „copy/paste“. Tak to fungovat nemůže a ostatně je to i v rozporu s filozofií ITILu. Jednou z hlavních zásad bylo a stále je: adopt and adapt. Ovšem paradoxně často lidé / firmy přesto očekávají konkrétní návod. Konkrétní návody poskytuje více ITIL v3, než ITIL4, ale záleží na potřebách a očekávání firmy, také v tom může pomoci konzultant či lektor.

Myslíte, že jsou tato školení pro současně rozvíjející se IT důležitá?

Myslím, že ano, a to z několika důvodů. Noví zaměstnanci si osvojí určitou metodiku, postupy, naučí se terminologii, takže se svými kolegy, dodavateli, ale i se svými zákazníky komunikují stejným jazykem, ve stejném pojmosloví. Příkladem je „incident vs. problem vs. complaint vs. service request“ nebo dokonce vs. „standard change“. Další je např. motivace ohledně certifikačních zkoušek. Příprava účastníků na certifikační zkoušky je logicky intenzivnější více a člověk se toho tím pádem více naučí a tudíž i více zapamatuje a proto logicky více metod, postupů a pojmů zná a umí. A tím pádem je pak dokáže uplatnit i při svojí práci.

Čím mohou tyto teoretické informace, získané na školení, prospět IT specialistům v praxi?

V první řadě bych to nepojmenoval jako teoretické informace, protože pokud je nemůžeme nebo neumíme použít v praktickém kontextu, je to pak jen „hobby“ na akademické úrovni. A to přesně nechceme a neděláme. Poskytujeme odborníkům doporučení, návody a inspirujeme, jak lépe fungovat. Zároveň jim pomáháme si lépe osvojovat odbornou terminologii. IT specialisté se dnes již (nejen) díky ITILu dokáží více orientovat na business. Tzn chápou např. to, proč (a jaký) má v komerční pojišťovně dopad konfigurace routeru na aplikaci (klientský systém) pro životní pojištění v pobočce v moravskoslezském kraji (např.) Dokáží lépe plánovat odstávky a vědí, jaký to má dopad na business.

V čem vidíte základní přínos Vaší práce a s jakým se setkáváte ohlasem od absolventů školení.

Hlavní přínosy vidím dva, které jsou navzájem propojené. Jeden pro klienty, ale i pro mě. Mě práce s lidmi obohacuje zejm. mentálně a pomáhá mi vidět souvislosti a situace v různých odvětvích, businessu, státní správě, i v různých zemích. To potom zpětně pomáhá při vysvětlování (např. metodiky ITIL), širším kontextu, schopnost užití více příkladů, modelových situací. Zkrátka toto jsou pak účastníci schopni při své práci lépe aplikovat, tedy doufám. A ještě bych si troufl uvést, že u nás v ČR máme velmi pokročilou znalost nejen IT – technicky, ale i ve správě služeb, tj. ITSM (konkrétně ITIL) a proto celá řada mezinárodních společností buduje svoje IT střediska, datacentra, odborné „hub-y“ právě v Česku. Rozhodně nejsme levná montovna. Máme IT know-how. 🙂

Co považujete za svůj největší úspěch, s ohledem na vaši práci. Je důležitý nejen obsah ale i způsob předání informací?

Samochvála smrdí, jak známo. Ale pokud jsou klienti spokojení a chtějí se setkat znovu, je to pro mě ocenění a vážím si toho. Konkrétních příkladů sice pár mám, ale pokud bych nevyjmenoval i ty další, nerad bych jiné opomněl. Tak to vezmu z jiného soudku.

Můj osobní úspěch mám např. v tom, že jsem obnovil značku po svém dědečkovi. Byl totiž perzekuován nacisty, vězněn gestapem, vše přetrpěl a přežil. Ovšem pak „musel“ svou malou petrochemickou firmu „předat“ nedobrovolně komunistům. Jednalo se především o výrobu a distribuci minerálních olejů a pohonných hmot. A přes veškeré další útrapy, byl jakožto chemický inženýr později členem chemického výzkumného týmu, který objevil vynález, patent. Improvement (dnes bychom řekli). Byl za to doživotním čestným členem Akademie věd. Pozoruhodný osud. Tím úspěchem je obnova značky, která ve své původní podstatě dávno zanikla. Obnovil jsem pouze název (krutol.cz). K té druhé části Vaší otázky – ano, myslím si, že způsob předání informací je klíčový.

Myslíte, že má v dnešní době význam se společně scházet a sdílet své zkušenosti např. na konferencích, nebo považujete za dostatečné komunikace přes sociální sítě?

Ano, myslím, že to má enormní význam a mnohem více než dříve. Mnohé sociologické, psychologické a jiné studie, např. komunikační dovednosti s tím spojené nás učí non-verbální komunikaci, oční kontakt, a velmi mnoho dalších. Zejména v období pandemie a karantény zažíváme nyní drtivě více nepřímé komunikace. Je to samozřejmě lepší než nic. A v nouzi jsme za to vděční. Ale žádná on-line, call, chat komunikace nikdy nemohou plnohodnotně nahradit přímý lidský kontakt.

Víme, že jste přednášel na 14. Výroční konferenci itSMF CZ s názvem „ITIL A ITSM INSPIRUJÍCÍ“. Jakým tématem se Vaše přednáška zabývala?

Járu Cimrmana znám více-méně nazpaměť. A stále mě to baví. Detaily brzy zapomenu a znovu mě to rozesměje. V přednášce jsem uvedl, že Jára Cimrman vynalezl ITIL. K tomu nápadu jsem nedospěl sám. Na konferenci to napadlo shodou okolností více prezentujících. Zhruba před rokem jsem se náhodou setkal osobně s představitelem Divadly Járy Cimrmana panem Petrem Bruknerem. Tak jsem na to navázal. Po odlehčujícím úvodu jsem účastníkům přiblížil novinky z ITIL 4, výhody, nevýhody a také klíčové rozdíly mezi verzí ITIL v3 a ITIL4. Součástí mé přednášky byl dobrovolný dotazník, ve kterém účastníci napsali jejich pohled, názory atd. na nový ITIL4. Ty jsme pak zpracovali a analýzu jsme poskytli Axelosu. Bylo tam mnoho zajímavých podnětů na „improvementy“ J Až odezní pandemie koronaviru, budeme se tím i zabývat ve výboru ITSMF CZ. (Pozn. Pracuji ve Výboru pro certifikaci a vzdělávání.)

Chtěl byste něco vzkázat odborné veřejnosti, která se této konference nezúčastnila?

Na konferenci byly 100% přínosem různé přednášky. 200% přínosem bylo setkávání v kuloárech.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů v další práci.

Vladimíra Krůtu zpovídala Hana Žaludová

Vladimír Krůta, Dip Mgmt

Vystudoval dálkově management na The Open University. Původně pracoval v mezinárodních firmách v oblastech obchodu, administrativy, řízení kvality, rozvoje prodeje a budování partnerského kanálu distribuce softwarových řešení. Má praxi s vedením týmu IT metodiky s globální působností. V současnosti již 15 let působí především jako lektor a konzultant. Je držitelem různých certfikátů např.: ITIL 4 Managing Professional, ITIL 4 Foundation, ITIL v3, ITIL v2 (Foundations; v3 Intermediate Certificates in Service Operation; Service Design; Operational Support & Analysis; Service Strategy; Release, Control & Validation; Managing Across the Lifecycle; Service Offerings & Agreements; Continual Service Improvement; Planning, Protection & Optimization), Prince2 Foundation, ISO 9000-2000 Transition Auditor, ISO 14000 Enviromental Management Internal Auditor a ITIL v3 Expert. Zabývá se především ITSM metodikou, ale také „business“ procesy. Občas publikuje odborné články a přednáší na odborných konferencích. Je aktivním členem ITSMF CZ. Jako školitel a akreditovaný lektor působí zejm. v Česku, ale i na Slovensku a občas i v jiných zemích, jako např. nedávno ve Skandinávii. Třebaže pracuje jako „freelancer“, působí pod značkou krutol.cz .

www.krutol.cz


Štítky: , , , ,
Autor:: Hana Žaludová