Publikováno: 16. 6. 2020
Vaše pozice je CIO na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Lze s jistotou říct, že jste nejdéle sloužící CIO ve státní správě. Můžete nám prozradit, jaké je tajemství dlouholetého úspěchu na takovéto pozici?
Mohl bych použít oblíbené klišé „Dělám svoji práci, jak nejlépe umím, a přitom mě stále ještě baví“, ale byla by to jen část příběhu. „Tajemství“ spočívá v tom, že jsem se v první polovině svého procesního života, kdy jsem pracoval jako samostatný vývojový pracovník v oblasti řízení technologických celků v reálném čase, naučil týmové práci, že jedinec sám toho moc nedokáže. A ve druhé polovině své profesní kariéry na Ministerstvu průmyslu obchodu jsem vždy dbal na to, že jsme tým. A jelikož jsem měl štěstí na spolupracovníky i šéfy, tak se mi tu podařilo „vydržet“ tak dlouho. A další část „tajemství“ spočívá v tom, že když už mě nevyhazovali, přece neodejdu sám od rozdělané práce.
Vaše práce je tedy především řízení odboru informatiky na MPO.
Ano, ale nejen to. Na rozdíl od soukromé sféry úlohou odborů informatik v ústředních orgánech veřejné správy, ať se v rámci organizační struktury jmenují jakkoliv, je záběr mnohem širší. Kromě vlastního provozu a rozvoje ICT v rámci organizace se podílíme, ať přímo či nepřímo, na rozvoji velkých projektů eGovernmentu v ČR. Naší úlohou je mimo jiné připomínkovat tyto velké projekty, které jsou předkládány Radě vlády pro informační společnost, a naopak naše projekty jsou součástí programu Digitální Česko. A jelikož jsme úřad, v jehož čele je člen vlády, naší úlohou je rovněž připravovat pro pana ministra podkladové materiály a stanoviska k těm bodům jednání vlády, které se týkají eGovernmentu.
Pro řízení IT existuje spousta metodik a jsou podle Vás přínosem? Řídíte se jimi?
Metodiky jsou dobrým vodítkem. Ač jsme neprošli procesem striktního zavádění jednotlivých metodik, ve své práci využíváme přiměřeně metodiky, jako jsou ITIL, COBIT 5, či PRINCE 2 a PMBOk pro projektové řízení nebo TOGAF pro podnikovou architekturu. V poslední době jsme již v několika případech využili i agilní vývoj IS v kombinaci s DevOps přístupem.
Myslíte, že je ITIL pouze teoretická základna, anebo je to užitečný pomocník v praxi?
Jak jsem již uvedl výše, ITIL je jedna z metodik, jejímiž principy se řídíme. ITIL chápu, stejně jako ostatní metodiky, jako souhrn best-practice zkušeností. A je na každém z nás, aby si z tohoto souhrnu znalostí použil principy vhodné pro svůj typ organizace.
Tedy i v praxi státní správy?
Ano, i v praxi státní správy. Jako jeden z praktických příkladů, který se hojně využívá i ve státních organizacích je zavádění Service Desk aplikací pro řízení uživatelských požadavků. V praxi se navíc ukazuje i to, že tyto aplikace jsou vhodné nejen pro využití v IT, ale např. i pro hospodářskou správu.
Aby byl Váš tým výkonný, považujete za důležité jeho vzdělávání?
Vzdělávání je nekonečný příběh. Zde bych použil svůj oblíbený citát od Lewise Carola z jeho půvabné knihy Alenka za zrcadlem: „Tady musíš běžet ze všech sil, abys setrvala na jednom místě. Chceš-li se dostat jinam, musíš běžet aspoň dvakrát tak rychle.“ No a v IT je to stejné, slovy Jana Nerudy „Kdo chvíli stál, již stojí opodál“. Kdo chce něco v IT dokázat, nebo aspoň držet krok, musí se průběžně vzdělávat. Kde jsou ty doby, kdy stačilo znát MS DOS a zapojit pár kabelů…
Myslíte si, že v současné době je dobré si držet Know How interně ve firmě a umět ho řídit, nebo jste zastáncem plného outsourcingu?
K této problematice mám ambivalentní vztah. Jako staromilec mám rád všechno pod naší vlastní kontrolou a zodpovědností, na druhou stranu IT se tak specializovalo, že není v lidských silách, jako za dob výše zmíněného MS DOSu, disponovat všemi znalostmi v tak malém kolektivu jako je ten náš na MPO. V současné době, i s ohledem, na rychle rozvíjející se služby cloudu, se snažíme najít vhodnou rovnováhu mezi oběma přístupy.
Myslíte, že je přínosné pro praxi v IT se společně setkávat a sdílet své zkušenosti např. na konferencích či odborných seminářích, nebo považujete za dostatečnou komunikaci přes sociální sítě?
Nouzový stav vyhlášený v souvislosti s COVID 19 byl úžasným motorem pro rychlou implementaci nástrojů pro on-line týmovou komunikaci. Tyto nástroje jsou velmi efektivní pro operativní jednání v rámci řešitelských týmů. Podle mého názoru nikdy však nemůžou plně nahradit osobní setkávání na konferencích, kulatých stolech apod. Tyto akce slouží mimo jiné k networkingu, v mém případě i jako meeting pointy. Oba způsoby komunikace se však mohou, a pevně věřím, že v budoucnu i budou vhodně doplňovat.
Účastníte se konferencí itSMF CZ a pokud ano, tak která témata Vás v této oblasti zejména zajímají?
Konferencí jako jsou itSMF či CACIO se účastním, pokud mi to služební povinnosti dovolí, pravidelně. Ve výměně názorů a seznámení se se zkušenostmi odborníků z nejrůznějších oblastí IT světa vidím jeden z motivátorů, proč mě stále ještě moje práce baví. V poslední době se zaměřuji zejména na zkušenosti z agilního vývoje, z implementace cloudových služeb či moderní přístupy k vývoji aplikací.
Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů v další práci.
Miloslava Marčana zpovídala Hana Žaludová
MILOSLAV MARČAN
Ředitel odboru informatiky Ministerstva průmyslu a obchodu
Miloslav Marčan absolvoval České vysoké učení technické, obor technická kybernetika. Po ukončení studia pracoval řadu let v oblasti vývoje hardware pro systémy řízení v reálném čase v ČKD Polovodiče. V současné době pracuje jako ředitel odboru informatiky Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Předmětem jeho profesního zájmu je zejména problematika spojená s formulováním informační a bezpečnostní politiky a strategie rozvoje ICT.
Projekty, které byly pod jeho vedením realizovány nebo na kterých se významnou měrou podílel, jsou všeobecně v oboru vnímány jako úspěšné projekty a pomáhají tak vytvářet dobré jméno resortu (např. IS RŽP, portál BusinessInfo, projekt sdílení znalostí v zahraničně-obchodní síti SINPRO, Elektronická licenční správa, a další). Pod jeho vedením bylo MPO jedním z prvních resortů, který zavedl do své praxe nové postupy řízení informačních technologií s využitím Enterprise Architektury, metodik TOGAF či COBIT 5. Aktivně se zapojuje do činnosti Rady vlády pro informační společnost, resp. jejích pracovních orgánů, kde působil v minulosti mj. i jako tajemník Rady.
Je také zakládajícím členem a dlouholetým místopředsedou České asociace manažerů informačních technologií (CACIO), kde zastává funkci místopředsedy organizace a současně vede v rámci CACIO Sekci veřejné správy. Spolupracuje i s dalšími profesními organizacemi v oblasti ICT.
Štítky: cio, Informatika, ITIL, mpo, Veřejná správa
Autor:: Hana Žaludová